LIFE SouthMoravia

CZ0624104 – Děvín (406 ha)

Na nejvyšším vrcholu pohoří Pálava se nachází evropsky významná lokalita Děvín. Jedná se o vápencový masiv s vrcholy Děvín, Děvičky Kotel a hluboké sedlo Soutěska. Tento celek je dominantním prvkem zvedajícím se s převýšením asi 390 metrů z okolní malebné pálavské krajiny, která je tvořena pestrou mozaikou lesních komplexů, zemědělsky využívané oblasti s převahou vinic, nivních biotopů v okolí řeky Dyje a historického osídlení. Území tvoří unikátní mozaiku společenstev na  vápencovém bradle. Biotopy jsou zastoupeny skalními stepmi, prosluněnými trávníky, teplomilnými křovinami a panonskými doubravami s řadou vzácných druhů rostlin a živočichů. Děvín je považován za lokalitu s velmi vysokou druhovou rozmanitostí. Setkáme se zde s řadou chráněných druhů rostlin (hvozdík Lumnitzerův, chlupáček velkoúborný, koniklec velkokvětý, kosatec nízký, kosatec písečný, kozinec rakouský, písečnice velkokvětá, starček celolistý) i živočichů (střevlík panonský, hnědásek květelový, jasoň dymnivkový, ještěrka zelená, dudek chocholatý a zedníček skalní). Lokalitu kromě tradičních ochranářských problémů, jako je zarůstání křovinami či invazními druhy, trápí zvýšená návštěvnost a mufloní zvěř, která pohybem v prudkých svazích ničí cenné trávníky. Péče o lokalitu je zaměřena na výřez křovin a obnovení pastvy. Aktuálním problémem na jižních svazích Děvína je rozšíření nepůvodního borytu barvířského. Boryt se dobře uchycuje na narušených plochách svahů, proto se mu daří v okolí mufloních stezek, kde jej zvěř podporuje skrze živiny v trusu a roznášením jeho semen na srsti. Rostlina se každoročně pracně likviduje ručním vytrháváním v poměrně krátkém časovém úseku mezi vykvetením (kdy je snadno k poznání díky výrazným žlutým květům) a vysemeněním, aby se postupně vyčerpala semenná banka z předchozích let. Na Děvíně je zásah proti borytu systematicky realizován od roku 2016 za vydatné pomoci dobrovolníků.

On the highest peak of the Pálava hills, there is an SCI called Děvín. It is a limestone massif with the peaks of Děvín, Děvičky Kotel, and the deep pass Soutěska. This complex is a dominant feature rising to an elevation of about 390 m from the surrounding picturesque Pálava landscape, which is made up of a varied mosaic of forest stands, agricultural areas with a predominance of vineyards, floodplain habitats around the river Dyje, and historical settlements. The area forms a unique mosaic of communities on the limestone cliffs. The habitats are represented by rock steppes, open grasslands, thermophilous scrub, and Pannonian oak forests with a number of rare plant and animal species. Děvín is considered a site with very high species diversity. A number of protected plant species (Dianthus lumnitzeri, Pilosella leucopsilon, greater pasque flower, pygmy iris, sandy iris, Astragalus austriacus, Arenaria grandiflora, Tephroseris integrifolia) and animal species (Carabus hungaricus, spotted fritillary, clouded Apollo, European green lizard, hoopoe, and wallcreeper) can be found here. In addition to traditional conservation problems, such as succession of scrub or invasive species, the site is plagued by increased visitor numbers and mouflon, which destroy valuable grassland by moving up steep slopes. Site management is focused on scrub clearance and restoration of grazing. A current problem on the southern slopes of Děvín is the spread of the non-native dyer‘s woad. This woad is adapted to disturbed areas on the slopes, so it thrives around mouflon trails, where the animals support it through nutrients in their droppings and by spreading its seeds on their fur. The plant is laboriously destroyed by hand-pulling each year in the relatively short period between flowering (when it is easily recognizable by its distinctive yellow flowers) and seeding, gradually depleting the seed bank from previous years. At Děvín, the intervention against this woad has been systematically implemented since 2016 with the generous help of volunteers.

CZ0620147 – Miroslavské kopce (31 ha)

Lokalita se nachází na nejjižnějším cípu Bobravské vrchoviny v místě jejího přechodu do roviny Dyjskosvrateckého úvalu. Nejedná se o celistvé území, ale o několik izolovaných pahorků jižně od města Miroslavi. Jednotlivé kopce a kopečky leží na slepencovém podloží. Někde se setkáme dokonce se skalními výchozy a malými lomy. Pahorky kdysi sloužily k pastvě dobytka, proto byl dlouhodobě zachováván jejich bezlesý charakter a nyní představují v místní krajině ostrůvky zachovalých, přírodě blízkých biotopů. Na  jednotlivých ostrůvcích se vyskytují subpanonské stepní trávníky. Pestrý reliéf je vhodným prostorem i  pro cenná společenstva vegetace efemér (jednoleté rostliny s velmi rychlým životním cyklem, které žijí jen několik týdnů) a sukulentů (rostlin, které umí shromažďovat vodu ve svém těle, jež jim umožňuje přežít i velmi dlouhá období sucha). Na tyto biotopy je také vázaná kriticky ohrožená rostlina tolice thesalská. Travnaté plochy jsou tvořeny několika druhy kostřav a kavylů (Ivanův, sličný, vláskový). Najdeme zde dva druhy konikleců – luční i velkokvětý. Na skalních biotopech se zde vyskytuje lomikámen trojprstý a česnek kulatohlavý. Zásluhou dlouhodobé ochrany se lokalita stala útočištěm starobylých plevelů, jako je černucha rolní nebo dejvorec velkoplodý. Miroslavské kopce byly posledním známým místem výskytu suchokvětu ročního v České republice. Zajímavostí z říše zvířat je kolonie sysla obecného. Území je závislé na systematické údržbě, která spočívá v kombinaci sečení, pastvy a výřezu křovin. Dodnes je ohrožováno invazí trnovníku akátu, který zarůstá cenné plochy, proto je jedním z hlavních cílů postupná likvidace všech jeho ohnisek.

The site is located at the southernmost tip of Bobravská vrchovina at the point of its transition to the plain of the valley of the rivers Dyje and Svratka. It is not a unified area, but several isolated hills south of the town of Miroslav. The individual hills and knolls lie on limestone bedrock; in some places there are even rock outcrops and small quarries. The hills were once used for grazing cattle, so their treeless character has been preserved for a long time and now they represent islands of preserved, nature-like habitats in the local landscape. Sub-Pannonian steppe grasslands occur on these islands. The varied topography is also a suitable setting for valuable vegetation communities of ephemerals – annual plants with a very fast life cycle that live only a few weeks – and succulents – plants that can store water in their bodies, allowing them to survive even very long periods of drought. The critically endangered star-fruited fenugreek plant is also tied to these habitats. The grasslands are made up of several species of fescues and feather grasses (European, golden, hairy). There are two species of pasque flowers – greater and small. On the rock habitats there are rue-leaved saxifrage and round-headed leek. Thanks to long-term protection, the site has become a refuge for ancient weeds such as field nigella and small bur-parsley. Miroslavské kopce (Miroslav hills) were the last known site of annual everlasting in the Czech Republic. A colony of European ground squirrel is an interesting feature of the animal kingdom. The area is dependent on systematic maintenance, which consists of a combination of mowing, grazing, and scrub clearance. It is still threatened by invasion of false acacia, which overgrows valuable areas. Therefore, one of the main objectives is the gradual eradication of its occurrence.

CZ0624130 – Moravský kras (6 485 ha)

Moravský kras je rozsáhlé území s krasovými jevy, který začíná na severním okraji Brna a pokračuje dále až k městysu Sloup. Prakticky celé území leží na devonských vápencích. Najdeme zde krasové jeskyně, propasti, ostrožny, závrty, prohlubně a  ponory. Vyskytují se zde úzce zaříznutá údolí, tzv. žleby, které mají specifické mikroklima. Na svazích, výslunných stanovištích a lesních světlinách se zachovala společenstva se suchými trávníky, na které jsou vázány vzácné druhy rostlin a živočichů (hořec křížatý, pryšec vrbolistý, sasanka lesní). Předmětem ochrany EVL Moravský kras jsou jak cenné biotopy, např. panonské skalní trávníky, subpanonské stepní trávníky, vápnité sutě, jeskyně, středoevropské vápencové bučiny, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy, tak i chráněné druhy rostlin a živočichů, kam řadíme např. střevíčník pantoflíček, hadinec červený, koniklec velkokvětý či skupinu netopýrů (netopýr brvitý, černý, velkouchý, velký). Mezi další zajímavé druhy patří kosatce (různobarvý, trávovitý), rudohlávek jehlancovitý, vstavač osmahlý, jasoň dymnivkový, modrásek bahenní, ohniváček černočárný, ještěrka zelená, dudek chocholatý či sokol stěhovavý. Projektové území se nachází v západní části městysu Jedovnice. Jedná se o původní meze, které se nalézají nad Jedovnickým potokem. Neoficiální název lokality je Nad Floriánkem nebo zkráceně Floriánek (název původního rybníku). Svažitá stráň má jižní expozici, nadmořská výška je 447 až 481 metrů. Rozloha lokality je přes 6 hektarů. V minulosti zde byla drobná políčka a pastviny. V travnatějších částech a na mezích byl zaznamenán výskyt vzácných rostlin hořečku německého nebo kuřičky lepkavé. V současnosti se jedná o travní porosty, drobná políčka, křoviny a ovocné sady. Nejcennějším biotopem jsou suché trávníky se zastoupením kostřavy žlábkaté, mateřídoušky vejčité či divizny jižní rakouské. Na území se v rámci projektu LIFE zavádí pastva ovcí, jež je občasně doplněna kosením. Tam, kde je vyšší zastoupení problematické třtiny křovištní, je prováděno sečení intenzivněji. Mezi další zásahy řadíme i redukci křovin a propojování pastvin.

Moravský kras is an extensive area with karst phenomena, which begins on the northern outskirts of Brno and continues to the town of Sloup. Practically the whole area lies on Devonian limestones. There are karst caves, abysses, promontories, sinkholes, hollows, and ponors. There are narrowly incised valleys, called troughs, which have a specific microclimate. On slopes, in open habitats and in forest clearings, dry grassland communities have been preserved, which rare plant and animal species are tied to (star gentian, Euphorbia salicifolia, snowdrop anemone). There are valuable habitats, such as Pannonian rock grasslands, sub-Pannonian steppe grasslands, calcareous debris, caves, Central European limestone beech forests, and mixed ash-alder floodplain forests. There are also protected plant and animal species, such as: lady’s slipper orchid, Russian bugloss, greater pasque flower, and a group of bats (Geoffroy‘s bat, Barbastelle bat, Bechstein‘s bat, greater mouse-eared bat). Other interesting species include the Hungarian iris, grass-leaved flag, pyramidal orchid, burnt orchid, butterflies clouded Apollo, dusky large blue, large copper, European green lizard, hoopoe, and peregrine falcon. The project area is located in the western part of Jedovnice municipality. These are the original edge habitats, located above Jedovnický potok (Jedovnice stream). The unofficial name of the site is Nad Floriánkem, or Floriánek for short (the name of the original pond). The sloping hillside has a southern exposure, the altitude is 447 to 481 metres. The area of the site is over 6 hectares. In the past, there were small fields and pastures. Rare plants of Chiltern gentian and Minuartia viscosa have been recorded in the grassier parts and on the edge habitats. Currently the area consists of grassland, small fields, scrub, and orchards. The most valuable habitat is dry grassland with Festuca rupicola, broad-leaved thyme and Verbascum chaixii subsp. austriacum. Sheep grazing is being introduced in the area as part of the LIFE project, supplemented by occasional mowing. Where the problematic wood small-reed is more abundant, mowing is more intensive. Other interventions include scrub clearance and pasture connecting.

CZ0624060 – Pouzdřanská step-Kolby (177 ha)

Stepní část lokality leží severovýchodně od obce Pouzdřany na převážně slunných jižních svazích a vrcholové plošině Pouzdřanského kopce (dříve Hutberg – Klobouk). Lesní část Kolby je nad samotnou stepí. Pouzdřanská step je reprezentativní ukázkou stepních a lesostepních lokalit a jednou z biologicky nejcennějších ploch nejen na jižní Moravě, ale i v celé České republice. Na jižním svahu se nacházejí společenstva panonských sprašových trávníků, která se zachovala díky mnoha staletím pastvy a kosení. Vytvořené terasy svědčí o tom, že v minulosti byla nelesní část území využívána především jako vinice a sady. Náhorní plošinka byla ještě před několika desítkami let využívána jako pole. Významnými faktory, které stepi dlouhodobě ovlivňovaly, byly požáry a kolonie divokých králíků. V lokalitě dochází k invazi nepůvodních druhů rostlin. Nejvýznamnější je akát, jenž v minulosti na stepích vytvořil několik propojených porostů, z nichž větší část již byla odstraněna. Z dalších dřevin je častá slivoň myrobalán, ořešák královský, lokálně také mahonie cesmínolistá. V poslední době dochází k bodovému výskytu pajasanu žláznatého. Problematická je lékořice lysá, která byla v minulosti pěstována na drobných políčkách a dnes se nekontrolovaně šíří do cenných stepních stanovišť. Na území se objevuje velmi nebezpečná klejicha hedvábná, která je řazena mezi nejrizikovější invazní rostliny Evropy. Péče o území by zde měla být systematická a mozaikovitá. Je nutné provádět rotační pastvu (střídavé vypásaní jednotlivých částí) a během tří až pěti let postupně přepást celou lokalitu. Tam, kde nebude v daném roce probíhat pastva, je nezbytné provést sečení alespoň jednou za dva roky. Křoviny je důležité řešit primárně údržbou stabilních okrajů porostů tak, aby se nerozšiřovaly do prostoru. Invazní rostliny je důležité likvidovat každoročně vhodnými mechanicko-chemickými metodami.

The steppe part of the site lies northeast of the village of Pouzdřany on the mostly sunny southern slopes and the summit plateau of Pouzdřanský kopec (Pouzdřanský Hill, formerly Hutberg – Hat Mountain). The forest part of Kolby is above the steppe itself. Pouzdřany steppe is a representative example of steppe and forest-steppe habitats and one of the most biologically valuable areas not only in South Moravia, but also in the whole of the Czech Republic. On the southern slope there are communities of Pannonian loess grasslands which have been preserved thanks to many centuries of grazing and mowing. The terraces testify to the fact that in the past the non-forested part of the site was used mainly as vineyards and orchards. The plateau was still used as fields several decades ago. Important factors affecting the steppe in the long term were fires and colonies of wild rabbits. The site has been subject to invasion by non-native plant species. The most significant is false acacia, which in the past has created several interconnected stands on the steppe, most of which have now been removed. Among other tree species, cherry plum, walnut, and locally also holly-leaved barberry are common. Recently, there has been occasional occurrence of tree of heaven. Liquorice, which was cultivated in the past in small fields, is now spreading uncontrollably into valuable steppe habitats. Broadleaved milkweed, which is ranked among the most dangerous invasive plants in Europe, is present in the area. The management of the area should be done in a systematic and mosaic way. Rotational grazing (alternate grazing of individual parts) is necessary, with gradual grazing of the entire site within three to five years. Where grazing will not take place in a particular year, mowing must be carried out at least once every two years. It is important to deal with scrub primarily by maintaining stable stand edges so that it does not spread into the area. It is important to clear invasive plants annually using appropriate mechanical and chemical methods.

CZ0624020 – Stránská skála (15,5 ha)

Evropsky významná lokalita a národní přírodní památka Stránská skála je oblíbeným vrcholem Brna, který je dostupný i městskou hromadnou dopravou. Jedná se o pomyslné dozvuky Moravského krasu (jeho hranice je vzdálena dva kilometry severně). Území leží na vápencové skále. Jedná se o izolovaný výchoz jurských vápenců, který je v okolní poměrně rovinaté krajině nepřehlédnutelným prvkem. Na prudkých svazích a skalních výchozech se vytvořila specifická vegetace subpanonských stepních trávníků, širokolistých suchých trávníků, rostlin žijících ve štěrbinách vápnitých skal a drolin, pěchavových trávníků a skalní flóry s kostřavou sivou. Z charakteristických druhů rostlin můžeme jmenovat koniklec velkokvětý, lomikámen trojprstý, vstavač vojenský či kosatec nízký. Z hmyzu se zde vyskytuje kupříkladu kudlanka nábožná, otakárek ovocný i fenyklový. V malém rozsahu se pod zemí vyskytují krasové jevy; příkladem jsou tři nepřístupné jeskyně. Právě v nich byly začátkem 20. století nalezeny paleontologické nálezy a pozůstatky činnosti člověka z dob pravěkých lovců mamutů. V minulosti probíhala v severní části těžba kamene a byly tady vyhloubeny podzemní štoly. Podzemní prostory jsou zimovištěm netopýrů, např. vrápence malého. Lokalita zahrnuje odlesněný vrch dosahující nadmořské výšky 310 metrů s četnými skalními stěnami a svahy různého sklonu a orientace a přilehlý dvouetážový lom, který je pozůstatkem místní těžby vápence probíhající od konce 12. století do roku 1925. Tento vápenec lze jako stavební surovinu nalézt v hradbách města Brna i sakrálních stavbách v okolí. Území je devastováno neukázněnými návštěvníky, ať už nadměrným sešlapem, odpadky nebo ničením skalních výchozů. Obnova lokality spočívá v odstranění nežádoucí dřevinné vegetace s cílem navrátit území původní bezlesý charakter. Hospodaření bude doplněno pastvou a mozaikovým kosením.

Stránská skála National Natural Monument and SCI is a popular hill in Brno, which is accessible by public transport. It is a notional extension of the Moravian Karst (its boundary is 2 km to the north). The area lies on limestone rock. It is an isolated outcrop of Jurassic limestone, creating a distinctive feature in the surrounding, relatively flat landscape. The steep slopes and rock outcrops have developed a specific vegetation of sub-Pannonian steppe grasses, broad-leaved dry grasses, plants living in crevices of the calcareous rocks and scree, Sesleria grasslands, and rock flora with blue fescue. Characteristic plant species include greater pasque flower, rue-leaved saxifrage, military orchid, and pygmy iris. Insects such as the European mantis, butterflies scarce swallowtail and old world swallowtail can be found here. To a small extent, karst phenomena occur underground: three inaccessible caves serve as examples. At the beginning of the 20th century, paleontological findings and remains of human activity from the time of prehistoric mammoth hunters were found there. In the past, the northern part of the cave was mined for stone and underground tunnels were dug. The underground spaces are a wintering ground for bats, such as lesser horseshoe bat. The site includes a deforested hill reaching an altitude of 310 metres with numerous rock walls and slopes of varying inclination and orientation, and an adjacent two-floor quarry, which is a remnant of local limestone mining that took place from the late 12th century until 1925. This limestone can be found as a building material in the city walls of Brno and in sacral buildings in the surroundings. The area has been devastated by undisciplined visitors, whether by excessive trampling, littering, or destruction of rock outcrops. The restoration of the site consists of the removal of unwanted woody vegetation in order to restore the area to its original treeless character. Management will be supplemented by grazing and mosaic mowing.

CZ0624043 – Stolová hora (77 ha)

Název evropsky významné lokality odkazuje na plošinu na vrcholové partii kopce. Stolová hora je součástí vápencového bradla Pavlovských vrchů. Svahy jsou poměrně prudké a celý masiv vynáší až do úrovně 459 metrů nad mořem. Pojmenování území je tady trochu matoucí, kopec se jmenuje Stolová hora stejně jako EVL, která však zahrnuje i národní přírodní rezervaci s názvem Tabulová. Lokalita je bohatá na různé skalní, vápencové útvary. Nachází se zde i krasové jevy – jeskyně a závrty. Celkem je známo sedm jeskyní, z nichž největší je jeskyně Propasťovitá o délce 25 m a hloubce 20 m. Součástí chráněného území je vápencový hřbet Růžový vrch (436 m. n. m.), který se nalézá na severní straně masivu Stolové hory a na jehož vrcholu stojí zřícenina středověkého hradu – Sirotčí hrádek. Dalšími významnými doklady lidské činnosti jsou dnes opuštěné vápencové lomy v jižní a západní části. Nejcennějšími biotopy jsou pěchavové trávníky, skalní výchozy a bylinné lemy. Skalní vegetace je tvořena vzácnou kostřavou sivou. Území je vyhlášené pro výskyt vzácných druhů rostlin i živočichů, jako je koniklec velkokvětý, kosatec skalní písečný, kozinec rakouský, šalvěj etiopská, motýl přástevník kostivalový nebo unikátní druh žížaly hlubinné, dlouhé až půl metru. Problémem území jsou křoviny, které se rozšiřují do těch nejcennějších míst. Proto je nezbytné provádět redukci křovin, kosení a pastvu. Veliký podíl na formování území má právě pastva, jež se zde provádí už po staletí. V posledních letech se pase ovcemi v doubravě na severní straně Stolové hory a na vrcholové plošině je prováděna pastva koní. Stejně jako řada dalších pálavských lokalit i tato oblast trpí nadměrnou návštěvností. V minulosti byla zejména náhorní plošina a hrany Stolové hory využívána pro rogalové létání, nověji pak pro paragliding, který je zde od roku 2010 legalizovaný vymezením startovací plochy a území určených k přistávání. Současně je zde značně rozšířena cykloturistika, která způsobuje zvýšenou erozi na značených cestách i mimo ně.

The name of this SCI (Stolová hora, ‘Table Mountain’) refers to the plateau at the top of the hill. Stolová hora is a part of Pavlovské vrchy (Pavlov Hills) limestone klippes. The slopes are quite steep and the whole massif rises up to the level of 459 m above sea level. The site is rich in various limestone rock formations. There are also karst phenomena – caves and sinkholes. In total, there are seven known caves, the largest of which is Propasťovitá cave, 25 m long and 20 m deep. The protected area includes the limestone ridge of Růžový vrch (436 m a.s.l.), which is located on the northern side of the Stolová hora massif and on the top of which stands the ruins of a medieval castle – Sirotčí hrádek (Orphan‘s Castle). Other important evidence of human activity are the now abandoned limestone quarries in the southern and western parts. The most valuable habitats are Sesleria grasslands, rock outcrops, and herbaceous fringes. The rock vegetation consists of the rare blue fescue. The area has been designated for the presence of rare plant and animal species, such as the greater pasque flower, sandy iris, Astragalus austriacus, African sage, Jersey tiger butterfly, and the unique species earthworm Allolobophora hrabei, up to half a metre long. The problem of the area is the scrub that spreads into the most valuable places. It is therefore necessary to carry out scrub clearance, mowing, and grazing. Grazing, which has been carried out here for centuries, is a major factor in shaping the area. In recent years, sheep have been grazing in the oak woodland on the north side of Stolová hora and horses have been grazing on the summit plateau. Like many other Pálava sites, this area suffers from excessive visitor numbers. In the past, the plateau and the edges of Stolová hora in particular were used for hang-gliding, and more recently for paragliding, which has been legalised here since 2010 by the designation of a launching area and landing areas. Cycling is also popular here, causing increased erosion both on and off the marked paths.

CZ0214050 – Žehuňsko (358 ha)

Evropsky významná lokalita Žehuňsko tvoří rozsáhlé území v Polabí, na hranici Středočeského a Královehradeckého kraje, mezi městy Poděbrady a Chlumec nad Cidlinou. Do projektu byla zahrnuta oblast obsahující přírodní památku Žehuňsko – Báň a národní přírodní rezervaci Kněžičky, které mají obdobné typy přírodních stanovišť jako předchozí jihomoravské lokality a můžeme je tak porovnat. Lokalita je tvořena systémem pestrých biotopů různého typu. Nalezneme zde teplomilná společenstva na  tzv. bílých stráních s obnaženým horninovým podkladem, v terénních prohlubních se nacházejí mokřady. Území je protkáno reprezentativními ukázkami teplomilných doubrav s významným porostem chráněného dubu pýřitého neboli šípáku. V lesním podrostu a místy i na loukách roste naše největší orchidej vstavač nachový, v lesních okrajích třemdava bílá či okrotice bílá. Na lesní porosty navazují suché trávníky a bylinné lemy. Na centrální louce v rezervaci Kněžičky se nachází asi největší česká populace hlaváčku jarního, jehož velké žluté květy zářící v bohatých trsech jsou těžko přehlédnutelné v dubnovém nebo květnovém jarním slunci. Lokalita je také zajímavá z pohledu výskytu ptáků, plžů a hmyzu, který je vázaný na teplomilná stanoviště, můžeme zde například potkat největšího brouka Evropy – roháče obecného. Všem výše jmenovaným druhům svědčí pravidelné mozaikové kosení v kombinaci s pastvou a také výřezy křovin, a to nejen na volných plochách, ale i v šípákových doubravách, které jsou ideální pro tzv. lesní pastvu hospodářskými zvířaty – dříve poměrně běžný, dnes zapomenutý způsob managementu teplomilných světlých lesů.

Žehuňsko SCI is a large area in the Polabí region, on the border of the Central Bohemia and Hradec Králové regions, between the towns of Poděbrady and Chlumec nad Cidlinou. The project included an area containing Žehuňsko- -Báň Nature Monument and Kněžičky National Nature Reserve, which have similar habitat types to the previous South Moravian sites and can thus be compared. The site consists of a system of diverse habitats of different types. Here we can find thermophilous communities on the so-called white slopes with exposed bedrock; in depressions there are wetlands. The area is interspersed with representative examples of thermophilous oak woodland with an important stand of the protected downy oak. Our largest orchid, the lady orchid, grows in the forest undergrowth and sometimes in the meadows, with burning bush and white helleborine growing on forest edges. Dry grasslands and herbaceous fringes follow the forest stands. In the central meadow of Kněžičky reserve there is probably the largest Czech population of pheasant‘s eye, whose large yellow flowers shining in rich clusters are hard to miss in the April or May spring sun. The site is also interesting in terms of birds, snails, and insects that are tied to thermophilous habitats; for example, we can encounter the largest beetle in Europe here – the European stag beetle. All of the above-mentioned species benefit from regular mosaic mowing in combination with grazing, as well as from scrub clearance, not only in open areas but also in downy oak woodlands, which are ideal for ‚forest grazing‘ by livestock – a formerly common but now forgotten method of managing thermophilous open forests.